Černobílý svět aneb jak vaše děťátko vidí

Černobílá leporela, černobílé vzory na kartičkách, aby otáčel hlavičku a černobílé chrastítko. Maximálně další barvu červenou. A tak jsem si říkala, copak žijeme v černobílém světě nebo co? Chudák dítě nepozná pak ani další skvělé barvy jako je žlutá, modrá nebo má oblíbená zelená. Jo, tak to je můj názor před skoro pěti lety. Teď už vím, že jsem ten černobílý svět měla vítat s otevřenou náručí a mít vůči tomu otevřenou mysl. Proč? Má to totiž své dost dobré důvody. Pojďme si odpovědět na otázku, proč dát zelenou černobílému světu, aspoň na začátku…

Vítej, černobílý světe!

Takže co zatím vězí? Miminko je devět měsíců skryté v děloze, kde je přítmí, a tím se zrak stává nejméně vyvinutý smysl. Zdravý novorozenec zkrátka vnímá světlo a tmu. Je mu dobře v příšeří a naopak ostré světlo jej zneklidňuje.

I přesto, že nás nevidí ostře, dokáží miminka napodobovat mimiku už pár minut po porodu.

Barvy tedy vidí v odstínech šedi, tzn. v černobílém spektru. Je to způsobeno nezralostí tzv. čípků, což jsou světlocitlivé buňky, které zajišťují, že vidíme barevně. Vlastně až do 4. měsíce vidí miminko spíš změť šedivých skvrn, a proto se mu líbí kontrastní a černobílé vzory.

Jestli si kladete otázku, jak je možné, že dokáže tedy miminko napodobit mimiku pár minut po porodu, i přesto, že moc dobře nevidí, tak máte stejnou myšlenku jako měl tým vědců z Osla.

Profesor Svein Magnussen z Ústavu psychologie na univerzitě v Oslu a jeho celý tým dokázal zhruba před čtyřmi lety, že miminko to dokáže, protože tváře lidí okolo něj nejsou statické, ale pohybují se oproti obrázkům například v knížce. Po několikaletém výzkumu vědci došli k závěru, že novorozenci jsou schopni nejlépe rozpoznat výrazy obličeje ve vzdálenosti 30 centimetrů. „Z pohledu evoluce je to pochopitelné. V této vzdálenosti matka nejčastěji své dítě kojí či se s ním mazlí .“

Za všechno mohou tyčinky a čípky

Vnímání barev u dospělého i miminka zajišťují světlocitlivé buňky a to jsou tyčinky a čípky. Ty se nacházejí na vnější straně sítnice za velkou škálou nervových buněk.

Tyčinky rozlišují odstíny šedi, umožňují tedy černobílé vidění a vnímání kontrastů. Mají své opodstatnění, protože díky nim „vidíme“ v šeru nebo tmě (tzv. skotopické vidění). A naopak čípky umožňují fotopické vidění, barevné vidění a zrakovou ostrost.

V lidském oku máme 3 typy čípků a každý z nich dokáže zpracovat jednu základní barvu. Na základě těchto tří barev (červená, zelená, modrá) je vnímána celá škála, která se začíná projevovat od 3. – 4. měsíce. Jako první jsou vnímané červené (teplé barvy), pak zelené a jako poslední jsou vnímané modré (chladné) barvy.

Vyzkoušejte si to na vlastní kůži

Že nevíte, jak si to máte všechno představit? To vůbec nevadí. Uděláme si spolu takový malý experiment, abyste to zažili na vlastní kůži, jak vaše dítě vidí.

• 1) Zhasněte všude světla a sedněte si do tmy. V zimě stačí, když kolem páté hodiny zhasnete v obýváku a je to docela podobné.
• 2) Namažte si sluneční brýle olejem. Uvidíte podobně rozmazaně jako vaše děťátko.
• 3) Vezměte kus papíru a dejte ho horizontálně pod oči a projděte se po pokoji-takhle vidí vaše děťátko kolem 9 měsíce.
• 4) Na oči si dejte ruličky od toaletního papíru- takhle vidí kolem 12 měsíců.
• 5) Prostřihněte krabici od bot na konci – takhle vidí dvouleté dítě. Má malé periferní vidění. Je tedy opravdu možné, že nevidí kolemjedoucí auto.

Jak cvičit zrak u miminek?

I když jsou miminka malá, tak mají spoustu schopností, o kterých my dospělí nemáme ani potuchy. Pokud je i vy toužíte odhalit, tak zavítejte na kurz Rozvíjím se pro miminka, kde všechny tyto dovednosti procvičíme a získáte další zajímavé informace o vývoji svého miminka.